Historie - část druhá (od roku 1938 do roku 1944)

Nabízíme vám druhou část zlínské šachové historie psanou v letech minulých panem Vladimírem Krupou.

Rok 1938 byl rokem dalšího rozmachu šachu ve Zlíně. V soutěžích družstev Jihomoravské župy šachové ÚJČŠ hrála již tři družstva ŠOSK Baťa Zlín, dvě družstva ŠOSK Letná Zlín a po jednom družstvu ABŠ Zlín, ŠOSK Prštné a ŠOSK Malenovice. Družstvo ŠOSK Baťa Zlín I. se v tomto roce stalo poprvé přeborníkem župy. Vítězné družstvo hrálo v sestavě: Lang, Dedek, Petřík, Holub, Sladkovský a Náplava. Výrazný pokrok udělali také šachisté ŠOSK Letná, kteří v pozdějších letech byli rovnocennými soupeři ŠOSK Baťa. Tento rok také zlínští šachisté podnikli zájezd do Bratislavy, kde prohráli 5,5 : 2,5.

Nejvýznamnější událostí roku 1938 byla však příprava utkání o mistra světa mezi českoslo-venským přeborníkem Salo Flohrem a mistrem světa dr. Alexandrem Aljechinem. Souhlas ÚJČŠ s pořádáním tohoto zápasu v roce 1939 ve Zlíně je důkazem vzrůstajícího renomé zlínského šachu, ale i celého regionu a zvláště pak firmy Baťa - hlavního sponzora utkání. Přípravný výbor utkání tvořili pánové dr. Kaudr (Uherský Brod), Petřík a Souček. Utkání se mělo konat v dnešním Domě umění, který poskytla firma Baťa. Na celkovém rozpočtu ve výši cca 300 000 Kč se podílely kromě firmy Baťa i další významné československé firmy (např. Škodovy závody). V souvislosti s přípravou utkání navštívil město Salo Flohr, který se setkal s továrníkem Baťou a dne 19. března 1938 sehrál také simultánku proti 41 soupeřům. Z připravovaného utkání však sešlo, protože Flohr byl židovského původu. Zlín tak přišel o jednu z významných událostí své historie.

V roce 1939 přišel šachový klub o své nejlepší hráče a prodělával krizi. Oživení nastalo až příchodem Františka Vašíčka, který převzal jednatelství šachového odboru. V tomto roce byly sehrány především zápasy v rámci župního přeboru družstev.

V roce 1941 přenesl šachový odbor svou činnost do hrací místnosti ve Společenském domě. Členové klubu Vašíček, Fiala a Holub byli v tomto roce nominováni do reprezentačního družstva Moravy, v jehož barvách sehráli několik utkání. Byl také obnoven Přebor velkého Zlína, který se hrál jako turnaj deseti nejlepších zlínských hráčů. Zvítězil v něm Petřík před Sladkovským a Holubem. Bohatou činnost rozvíjí také klub z Letné, kde začínají vyrůstat další kvalitní hráči - např. Holas, Moltaš, Oulický, Žák atd. ŠOSK Letná také uspořádal 14. června 1941 simultánku mistra Foltyse.

V dalším roce přichází do Zlína významný pražský hráč Hoffmann, který se záhy stal silnou individualitou zlínského šachu. Dne 17. 5. 1942 uspořádal opět ŠOSK Letná simultánku mistra Foltyse.

V roce 1943 dochází k výraznému posílení ve funkci jednatelské, kterou po Vašíčkovi převzal agilní ing. C. Šťourač. Činnost klubu se začala odvíjet v širším měřítku. To se projevilo jak v množství, tak i ve významu a kvalitě pořádaných akcí. V přeboru klubu zvítězil Hoffmann před Petříkem a Horákem. Přeboru velkého Zlínanse zúčastnilo 70 hráčů - zvítězil Petřík před Žákem a Vašíčkem.

ŠOSK Letná uspořádal 17. února 1943 simultánní produkci mistra světa dr. Aljechina, který po neuskutečněném utkání o mistra světa s Flohrem konečně přijel do Zlína. Hlavní zásluhu na této akci měl pan Jiří Oulický. Aljechin neprohrál jedinou partii - dosáhl 33 výher a 3 remíz. Aljechinova simultánka vyvolala ve Zlíně velký ohlas, což se projevilo nejen obrovskou návštěvou diváků, ale i rostoucím zájmem o šach ve městě.

Velkého úspěchu dosáhl Hoffmann v bleskovém turnaji v Praze, kde zvítězil před takovými hráči, jako byli Keres, Sämisch, Šajtar, Opočenský, Zíta a další. Byly uspořádány také další dvě simultánky - 19. května 1943 Paula Kerese na 45 šachovnicích a 11. září 1943 Jana Foltyse na padesáti šachovnicích.

Událostí roku 1943 bylo také uspořádání I. národního mistrovského turnaje ve Zlíně ve dnech 11.-22. prosince, na němž se nejvíce projevila činorodá aktivita ing. C. Šťourače. Bylo pozváno a turnaje se zúčastnilo devět národních mistrů, dr. Foltys z Holešova a 4 zlínští hráči (Fichtl, Petřík, Vašíček a Holas). Uspořádání turnaje tohoto typu bylo velmi uvítáno v ústředí českých šachistů v Praze a velmi pochvalně vyzněly i závěrečné referáty k ukončení turnaje.

Nutno podotknout, že domácí hráči neměli v turnaji takového obsazení naději na výrazný úspěch, neboť jim chyběly potřebné zkušenosti, které získávali právě na tomto turnaji. Nelze se proto divit, že pro ně zůstaly "rezervovány" poslední příčky. Jedinou výjimkou byl Fichtl, který zúročil zkušenosti z působení v Brně. Překvapivým vítězem turnaje se stal Kottnauer z Prahy. Za ním následovali Foltys, Pachman, Šajtar, Zíta, Hromádka, Stulík, Fichtl, Pokorný, Průcha, Petřík, Vašíček, dr. Foltys a Holas. Významným počinem při této příležitosti bylo získání hráče Fichtla, který byl od této doby cennou posilou ŠOSK Baťa a stal se vedoucí individualitou zlínského šachu.

Národním turnajem se ještě více oživil zájem o šach ve Zlíně - samotný ŠOSK Baťa měl 104 členy.

V květnu 1944 došlo k jednomu z nejzajíma-vějších meziklubových utkání dosavadní historie klubu. Bylo to utkání mezi ŠOSK Baťa a tehdejším nejsilnějším českým klubem SKEP Praha, a to nejdříve v Praze a poté ve Zlíně.

V Praze zlínští šachisté podlehli těsně 3,5:4,5 bodu, když za SKEp nastoupili Zíta, Katětov, Průcha, Podgorný, Kovář, Brandejs, Maroušek a Bechyně, ve Zlíně pak 3:5. Utkání se hrála na 12 (13) šachovnicích, ale do výsledku se započí-távalo pouze prvních 8 šachovnic. Při hodnocení všech šachovnic by byly výsledky utkání následující - 6:6, 6,5:6,5. Zlín hrál v následující sestavě: Fichtl, dr. Foltys, Vašíček, Petřík, Dedek, Holas, Žák a Fiala. Při cestě do Prahy navíc Zlín porazil Šachový spolek Přerov 8:3.

V červenci téhož roku byl ve Zlíně sehrán přípravný turnaj na XVIII. sjezd ÚJČŠ, v němž zvítězil Fichtl před Pokorným, Holasem, dr. Floriánem, Žákem, Fialou, Petříkem, Šťouračem, Dedkem a Chrastinou. V hlavním sjezdovém turnaji pak Fichtl zvítězil společně s Rejdalem, kterého v užším zápase porazil 3:1. Na základě tohoto výsledku byl Fichtlovi jako prvnímu zlínskému šachistovi přiznán titul mistra ÚJČŠ. Byly také uspořádány simultánky s mistry Opočenským a Zítou.

V prosinci roku 1944 byl připraven II. národní mistrovský turnaj. Obsazení turnaje bylo opět na velmi vysoké úrovni, ale turnaj byl nakonec odvolán, protože pouze několik dní před jeho zahájením byl Zlín bombardován.